Jdi na obsah Jdi na menu
 

ROK 1961 BYL PRVNÍM ROKEM LETŮ DO VESMÍRU: Nejdříve Rus Jurij Gagarin a jen 23 dní po něm letěl do vesmíru Američan Shepard.

12. 4. 2014

gagarin.jpgZpráva sovětské tiskové agentury TASS

Letos, dne 12. dubna, tomu je už 53 let, kdy se lidstvu splnil odvěký sen, do vesmíru se podíval první člověk planety Země. A takto o tom psala tehdejší zpráva sovětské tiskové agentury TASS: „V Sovětském svazu byla 12. dubna 1961 vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země první kosmická loď "Vostok" s člověkem na palubě. Kosmonautem - pilotem kosmické lodi "Vostok" je občan Svazu sovětských socialistických republik, letec major Jurij Alexejevič Gagarin“. Hned 23 dní po tomto letu, dne 5. května 1961, se do vesmíru podíval také první americký kosmonaut Alan Shepard - tehdy ještě jen po balistické dráze, ne oběžné dráze kolem planety Země. Letěl s kosmickou lodí Mercury s kabinou a volacím znakem Freedom 7.
 
V Československu tuto zprávu tehdy jako první přinesl deník „Rudé právo“ ve svém zvláštním poledním vydání. Jurij Gagarin v kabině kosmické lodi Vostok oblétl jednou Zemi a po letu trvajícím 1 hodinu a 48 minut úspěšně přistál nedaleko města Saratov na břehu řeky Volhy. Již během svého historického letu 12. dubna 1961 byl Jurij Gagarin povýšen z hodnosti nadporučíka na majora. Ze sedmadvacetiletého neznámého ruského pilota se ihned stala největší světová celebrita a miláček své doby a tato událost zásadně změnila svět a budoucnost planety Země. Gagarin se tak stal prvním člověkem, který se podíval do vesmíru a z vesmíru uviděl mateřskou planetu Zemi. Po Sputniku to byl další triumf SSSR v nevyhlášené soutěží s USA při budoucím dobývání vesmíru. Pro nás se tehdy navíc stalo ctí, že jsme byli prvním státem, který po svém letu Gagarin na své pouti po největších světových městech navštívil – stalo se tak 28. dubna 1961.
 
Venkovský chlapec začal poznávat svět a zaujalo ho letectví
 
Jurij Alexejevič Gagarin se narodil 9. března 1934 ve vesnici Klušino v západní části Ruské federace, ve Smolenské oblasti. Pocházel z prosté venkovské rodiny, měl ještě 3 sourozence. Roku 1949 se vyučil slévačem, současně navštěvoval i večerní školu dělnické mládeže (střední školu). Vystudoval civilní školu letectva a rozhodl se pro dráhu stíhacího letce. V roce 1955 byl přijat na Vojenskou leteckou školu v Orenburgu, kterou o dva roky později ukončil s vyznamenáním. Za místo služby si vybral severní Rusko. Jako stíhací pilot sloužil následující 3 roky na vojenské základně Severního loďstva za polárním kruhem nedaleko Murmansku.
 
zemekoule--globus.jpgOd tohoto leteckého pluku odešel až v březnu 1960 do nově sestaveného oddílu přípravy sovětských kosmonautů, účastnil se výcviku ve vybudovaném Hvězdném městečku. Za prvního kosmonauta z celého výcvikového týmu byl definitivně vybrán až na Bajkonuru dne 8. dubna 1961, jeho náhradníkem se stal German Titov (1935 – 2000). Již během studií na letecké škole v Orenburgu se Jurij Gagarin oženil se zdravotnicí Valentinou Ivanovnou Gorjačevovou. V roce 1959 se jim narodila dcera Jelena a v roce 1961 druhá dcera Galja. Po svém kosmickém letu, od podzimu 1961, studoval Jurij Gagarin na Žukovského vojenské letecké inženýrské akademii v Moskvě. Přes značnou zátěž jeho veřejných povinností zůstal Gagarin i nadále kosmonautem. Jako vedoucí oddílu kosmonautů (od ledna 1963) a zástupce velitele pro leteckou a kosmickou přípravu (od prosince 1963) se podílel na jejich výcviku a velmi usiloval o účast na dalších kosmických letech, zejména pak na nových typech lodí Sojuz. Při rozdělení kosmonautů do skupin podle jednotlivých vesmírných a výcvikových programů, v září 1966, se dostal do skupiny připravující se na přistání na Měsíci.
 
gagarin.jpgTragický výcvikový let na letounu MIG 15
 
Po dokončení moskevské Letecké akademie ze dne 13. 3. 1968 opět vrátil k přerušenému letovému výcviku. Dne 27. 3. 1968 měl Jurij Gagarin naplánován na dopoledne poslední start s instruktorem na cvičném letounu MiG 15 a odpoledne měl poprvé od svého zařazení do oddílu kosmonautů v březnu 1960 absolvovat samostatný let. Přibližně 13 minut po startu se však dvoumístný cvičný MiG 15 UTI s Jurijem Gagarinem a instruktorem Vladimírem Serjoginem, tehdy velitelem pluku, zřítil ve vzdálenosti cca 65 km od letiště u vesnice Novoselovo. Oba při tragickém pádu letadla zahynuli. Příčiny havárie nebyly nikdy přesně objasněny. Jurij Gagarin (kosmonaut č. 1) odpočívá spolu se svým instruktorem na čestném pohřebišti u moskevské Kremelské zdi. Jeho vdova žije v Hvězdném městečku.
 
Konec konspirativních teorií o jeho úmrtí
 
Smrt prvního vesmírného cestovatele Jurije Gagarina dostihla ve věku pouhých 34 let během rutinního letu ve cvičné stíhačce. První kosmonaut Jurij Gagarin zahynul nejspíše proto, že prudce manévroval se svým letounem, aby se vyhnul hrozící srážce s balónovou sondou. Vyplývá to z odtajněné zprávy o vyšetřování Gagarinovy smrti při pádu cvičného letounu MiG-15 v okolí Moskvy v březnu 1968. "Komise při analýze okolností tehdejší nehody a poznatků z vyšetřování dospěla k závěru, že nejpravděpodobnější příčinou katastrofy byl prudký manévr při vyhýbání se balónové sondě. Anebo, což je méně pravděpodobné, při vyhýbání se horní vrstvě oblačnosti," uvedl Alexandr Stěpanov z prezidentova archivu s odvoláním na prostudování dosud utajované zprávy Ruské státní komise. Podle ní "prudký manévr vedl k následujícímu propadnutí letounu do vývrtky a k pádu v podmínkách složité meteorologické situace". Moskva roku 2011, k jubilejnímu 50. výročí Gagarinova letu do vesmíru, odtajnila více než dvě stovky dokumentů, včetně vzpomínané zprávy o tragickém letu. Ta by podle Alexandra Stěpanova měla konečně a navždy rozptýlit všechny nejasnosti důvodů letecké katastrofy a kolem tragické smrti prvního kosmonauta.
 
alan-shepard.jpgAmeričané se do vesmíru dostali také na jaře roku 1961
 
Americký astronaut Alan Bartlett Shepard (1923 – 1998) uskutečnil rovněž na jaře téhož roku, 5. května 1961, první americký let (ještě jen po balistické dráze) do vesmíru – tedy 23 dní po Gagarinovi. Poté, co po čtvrt hodině letu dopadl v přistávacím modulu do vln Atlantiku, zahlásil: "Všechno je OK!" Na palubě lodi Freedom 7 ale strávil ve vesmírném prostoru jen pět minut. Let Sheparda byl pouze balistický (suborbitální) a  do oficiální evidence kosmických letů COSPAR nebyl zařazen. Loď Mercury tehdy dosáhla výšky 187,5 km nad Zemí a po 488 km dlouhém letu přistála na padáku v Atlantickém oceánu, odkud ji i s astronautem vylovila loď USS Lake Champlain. 
 
Námořní důstojník a pilot na letadlové lodi Alan Shepard  byl už v dubnu 1959 zařazen do první sedmičky přípravy amerických astronautů. Vedle uvedeného balistického letu v roce 1961, byl pak i pátým člověkem, který se prošel po Měsíci. Do vesmíru se podíval ještě na palubě kosmické lodi Apollo 14 spolu s astronauty Stuartem Roosa a Edgarem Mitchell. Šlo o 10denní let směrem k Měsíci, kdy Roosa zůstal v lodi na oběžné dráze a Shepard s Mitchellem na Měsíci přistáli. Tam strávili 33 hodin, absolvovali 2 vycházky po Měsíci a v pořádku se vrátili zpět na Zemi (31. 1. 1971 - 9. 2. 1971). Přestože se astronaut Shepard navždy ocitl ve stínu Rusa Jurije Gagarina, který vylétl do vesmíru o 23 dní dříve, znamenal Shepardův let úspěšný začátek v celé řadě amerických vesmírných výprav, které vyvrcholily o sedm let později prvním přistáním člověka na Měsíci.
 
john-herschel-glenn.jpgPrvním Američanem, který letěl kolem Země na orbitální (ne tedy jen po balistické křivce) dráze stejně jako Rus Jurij Gagarin, byl 20. února 1962 John Herschel Glenn (* 18. 7. 1921). Dostal se na oběžnou dráhu a uskutečnil za necelých 5 hodin celkem tři oblety planety Země. Bývá tedy, spíše jak jeho kolega Shepard, označován prvním americkým astronautem. Celkem strávil ve vesmíru během svých dvou letů přes 9 dní a stal se také nejstarším člověkem, který letěl do vesmíru, a to v roce 1998 na palubě raketoplánu Discovery  při misi STS – 95. Bylo mu tehdy už 77 let a od jeho prvního letu uplynulo tehdy celých 35 let, ve vesmírných letech je to tak skutečně unikát. Dnes mu je 92 let.
 
Připravil: Matuška
 
Doporučuji k tématu: zajímavý text na iDnes.cz, který popisuje konspirační teorie, že prý Gagarin nebyl první ruský kosmonautGagarin prý nebyl ve vesmíru první. Tajný start skončil těžkou havárií, a dnes hezký text na serveru Novinky.cz: Od draků po raketoplány